clovek

Obyčejný člověk

Stanislav Švachoušek

"Jsem jenom obyčejný člověk," řekl skromně Jim Larskin. když stanul jako první na Merkuru. Usmál se do kamery a mávl rukou za sebe, kde na stříbrném tělě rakety zářil zlatý nápis ASTROLINE. "S takovými stroji se i zázraky dělají docela snadno." Znovu se usmál. Měl dokonalé zuby a široká ramena. Byl nejlepším pilotem společnosti. Byl pro reklamu jako stvořený.

Doletěl na Merkur obyčejným turistickým lunobusem.

Sám.

"Jsem jenom obyčejný člověk," řekl, když přistál ve žhavé pustině. Usmál se a ženám se zatajil dech.

Muži krčili rameny. Odbornící tvrdili, že se už nevrátí. "Je tam dvakrát vyšší gravitace," říkali jedni. "Popelnice stavěná pro lety po Měsíci tam může přistát, ale už se nezvedne." Jiní sázeli na vysoké teploty, rozcházeli se jen v tom, zda Slunce dřív upeče Jima nebo jeho loď. Když sledovali ve vizi záběry startu, nevěřili svým očím.

"Jsem jen obyčejný člověk," řekl, když vystoupil na Měsíci ze své ohněm poznamenané lodi. Davy šílely.

ASTROLINE zorganizovala turné po celé Zemi. V každém větším městě Larskin pokynul lidem z balkónu a řekl své "Jsem jen obyčejný člověk". Jeho úsměv zářil v reklamním čase ASTROLINE z vizorů každý večer. Skromná slova podtrhoval nadšený řev davu. Siluety Eiffelovky, Toweru nebo Kremlu ve srovnání s jeho slávou ztrácely něco ze svého lesku.

Dopisy obdivovatelek nikdo neotvíral, bylo jich příliš mnoho. Ochranka ASTROLINE musela odrážet láskou poblázněné ženy obušky.

Na přenos z Milána čekali jeho příznivci marně. Jakýsi žárlivý Ital pronikl až do Jimovy ložnice a vrhl se na něj. Hned první ranou mu úplně rozbil obličej. Roztrhl mu kůži a zničil objektiv pravé kamery.

Tým osobních strážců zvládl situaci dokonale. Muži zneškodnili útočníka, naložili ho do auta a odvezli do nenápadné vily za město. Auto s poškozeným Jimem mířilo na letiště.

Ještě týž večer vizní zprávy oznámily, že podle informací ASTROLINE pilot Larskin odstartoval na nebezpečnou misi klíčového vědeckého významu.

Jediný člověk, který zná pravdu, aniž by za to byl placen, obývá polštářovanou celu poblíž Milána. Většinou spí. Když mu sestřičky někdy zapomenou dát injekci, je neklidný, tluče hlavou do zdi a křičí: "Jsem jen obyčejný robot!"

Poučení:

Nikdy nechtěj znát pravdu, za kterou nejsi placen.

Ani náhodou!