Jediný

Pavel Hurych

Radek se probíral pomalu a těžce. Opatrně otevřel oči a hned je zase zavřel. Příval světla ho nepříjemně oslnil. V hlavě měl úplně pusto a čisto. Nedokázal si vzpomenout na nic ze své minulosti, nevěděl kde je, ani co tu dělá.

Pokusil se pohnout nohou. Šlo to. Pak rukou. I to se mu povedlo. A hlavou. To už nešlo. Něco mu v tom bránilo. Zvedl ruce a nahmatal přilbu. Chvíli šátral až se mu podařilo nahmatat přezky a rozepnout je. Opatrně z přilby vyklouzl a posadil se.

Znovu otevřel oči. Prudké světlo ho opět oslepilo, ale brzy mu přivykl. Rozhlédl se kolem sebe. Seděl na bílém lehátku a kolem bylo plno lidí. Místnost mu připadala známá. Matně si vzpomínal, že to snad byla jeho pracovna. Pomalu poznával svůj stůl, svoji židli, dveře do laboratoře i své spolupracovníky. Všichni pohybovali ústy a vydávali nesrozumitelné zvuky. Vypadalo to komicky, ale Radek se tomu nezasmál. Snažil se pochopit, co to dělají. Chvíli se mu zdálo, že něčemu snad i rozumí. Když se dokonale soustředil, měl dojem, jako by z těch zvuků pronikaly do jeho mozku jakési informace. Poznání se však vzápětí rozplynulo, zůstala jen nepochopitelná, nic neříkající směs zvuků.

Vyslal tedy řadu telepatických dotazů a několik dlouhých desetin vteřiny čekal na odpověď. Na všech vlnách však bylo absolutní ticho. Nikdo mu neodpovídal, nikdo mu neposkytoval žádné informace.

Jen lidé kolem zděšeně ustoupili. Hleděli na něj s nepochopitelnou hrůzou. Radek se na ně přátelsky usmál a vyslal několik uklidňujících impulsů. K jeho velkému překvapení však zděšení ještě vzrostlo. Lidé se dali na útěk. Za chvíli byla místnost prázdná.

Radek se bezradně rozhlédl kolem sebe. Nic nechápal. Byl ve své pracovně, mezi svými kolegy, a přece mu to všechno připadalo tak cizí. Jako by tu nebyl nejméně sto let, jako by se něco změnilo, a on nevěděl co.

Vyslal další signál, ale odpovědělo mu jen hluboké ticho. S hrůzou si uvědomil, že mu lidé vůbec nerozumí. A že ani on nerozumí jim.

* * *

Kosmická loď kroužila tiše kolem Země. Mimoprostorová clona ji bezpečně chránila před zvědavými pohledy a tak se mohla posádka nerušeně věnovat průzkumu neznámé planety. Podle předpokladů se zde měl nacházet inteligentní život. Jejich IQ-čítač však stále ukazoval nulu.

"Já jsem vždycky říkal, že schopnost vysílat rádiové signály není ještě dostatečným důkazem inteligence," poznamenal biolog Pet Per Pek.

"Nikdy jsem netvrdil, že je to dostatečný důkaz, jen jeden z předpokladů," vyslal telepatickou odpověď vedoucí výpravy profesor La Lo Lek. "Ostatně, ještě jsme neproměřili celou planetu," usedl k panelu a stiskl několik tlačítek. "A tak tragické to zase není. Při nastavení zvýšené citlivosti se dá přece jen něco zachytit. Je to zatím sice hluboko pod hranicí pro přijetí do mezigalaktického společenství, ale náznak tu je. Až přiletíme příště, bude možná již čas k navázání kontaktu."

"Podívej," přerušil Pet vzrušeně profesora a ukázal na displej. Svítila tam veliká jednička.

La Lo Lek se na okamžik zarazil a pak rychle přepnul několik spínačů. "Skutečně! Jedna bytost s inteligencí 232, to je neuvěřitelné. Nejspíš nějaká další výprava. Jinak si to nedovedu vysvětlit. Zaznamenej jejich polohu. Až průzkum ukončíme, tak se sem vrátíme."

Další pátrání však už nic neobjevilo. Na celém povrchu se další inteligentní tvor nevyskytoval.

* * *

Nakonec se Radek rozhodl vyzkoušet svůj vynález na sobě. Nekonečné byrokratické tahanice o povolení pokusu ho přestaly bavit. Nechtěl už déle čekat. Zavolal si své asistenty, dal jim potřebné instrukce a nasadil si přilbu. Za chvíli již upadl do hlubokého spánku.

V celém ústavu vzbudila tato zpráva neobyčejné vzrušení. Každý byl zvědav, co to s Radkem udělá. A tak se u dveří do jeho pracovny shromáždil dav zvědavců. Dovnitř se však dostalo jen několik vyvolených.

Přesně po třech hodinách se Radek probudil. Nebylo na něm nic neobvyklého, jen se zdál trochu bezradný. Rozhlížel se kolem sebe a vůbec neodpovídal na otázky, kterými ho přítomní zavalili. Jako by jim nerozuměl, jako by nevěděl kde je, jako by si nemohl vzpomenout, co se s ním stalo.

A najednou zavířila v hlavách všech přítomných nepříjemná změť dotazů. Vytrhlo je to z vlastních úvah a přehlušilo všechny jejich myšlenky. Nové představy se jim rozhodně vnutily do mozků a v jejich myslích vzbudily paniku. Zpočátku si to nedovedli vysvětlit, ale přesto instinktivně ustoupili. Až při pohledu na Radka to všem došlo a couvli ještě dál.

Zesilovač inteligence měl skutečně mimořádné účinky. Změna Radkových schopností překročila všechna očekávání. Další nepříjemně vířivý pocit informací v hlavách všech přítomných to jen potvrdil. Přestože nevěděli proč, dali se všichni na útěk. Přítomnost cizích myšlenek ve vlastním mozku vzbuzovala hrůzu. Měli nepříjemný pocit, že ztrácejí svou vlastní osobnost a tomu dokázali čelit jedině útěkem.

* * *

Konečně zachytil Radek nějaký signál. Konečně bylo porušeno to hrobové ticho, které ho obklopovalo. Bylo to však zvláštní. Žádné vysvobozující setkání, které by rozptýlilo jeho nejistotu a obavy. Naopak. Zpočátku jen opatrné oťukávání a vyjasňování situace. Pak poznání, že mu nemohou sdělit nic podstatného a že ani on nemůže nic zajímavého říci jim. A nakonec ta nepříjemná informace, že je tu skutečně sám. Nic nového. Zbyla jen spousta otázek a odpovědi nikde.

A pak přišla ta zajímavá nabídka: Může odletět s nimi. Dost váhal. Nechtělo se mu opustit svou planetu. Věřil, že by se mohlo vše zlepšit, že by se mu podařilo komunikační bariéru překonat. Ale co kdyby ne? Co by si tu pak počal? A takovou šanci na spojení se sobě rovnými hned tak mít nebude. Nakonec rozhodlo to, že se může později vrátit a pokusit se kontakt s obyvateli své planety opět navázat.

A tak odletěl s nimi. Do neznáma. Do stejného neznáma, jaké ho obklopovalo i zde. Nasedl do průzkumného modulu, který pro něj přiletěl a za chvíli již seděl mezi svými novými přáteli. Byl nejvyšší čas. Za necelé dvě hodiny se otevřel časoprostorový tunel a kosmická loď opustila oběžnou dráhu. A s ní odletěl i jediný skutečně inteligentní obyvatel Země podle mezigalaktických měřítek.

** Amber Stories ver. 1.1 **