|
Ráno jsem zjistil, že jsem si včerejsí den měl vzít něco na hlavu. Podle toho, že jsem dvakrát blil, jsem usoudil, že jsem si uhnal parádní úpal. Rezolutně jsem odmítl se jakkoliv hýbat a šel spát. Totéž udělala větší polovina naši včerejší skupiny, která potřebovala zregenerovat. Všichni ostatní šli na hlavní výlet (ale kratší a pohodovější než včerejsí) nebo jeli po malých skupinkách auty do okolí.
Vzbudil jsem se asi ve tři odpoledne. Respektive mě vzbudil kostel, v jehož těsné blízkosti byl náš pension. Nějaký domorodec měl pohřeb, tak kostel zvonil asi 20 minut v kuse. Pak jsem se několik hodin parádně flákal. Mezitím se vrátily motorizované skupinky. Hlavni skupina si musela nechat zavolat auta do Hallstattu, kam zkrátili cestu svého výletu, protože jim začlo pršet.
Večer byla zase prohlížečka fotek, kecání a chlastání. Na alkohol jsem po ránu neměl ani pomyšlení, tak jsem šel pro změnu spát.
|
|