Neděle

V neděli se na ostrovech nedělá. Obchody jsou zavřené, hromadná doprava stojí, slunce je zalezlé za mraky, vítr nefouká. Jediná povolená činnost je návštěva kostela, příbuzných a přátel. Den jsem strávil krátkou prohlídkou města a dlouhou procházkou po okolí. Město jsem měl projité za pár minut. Jsou tu dva kostely, jedna radnice, jedna nákupní třída, jeden hrad. Od něj jsem hradním parkem vyrazil podél pobřeží stále na jih - potřeboval jsem na aspoň jeden den pryč od lidí. Co jsem chtěl, to jsem dostal. Za parkem byla cesta k místní mazutové elektrárně. A pak už jen vřesovistě.

Vřesem je pokrytá většina místních ostrovů. Dává jim specifickou červenou barvu. Kromě léta, kdy kvete fialově. Záhy jsem měl zjistit, že chůze místním vřesovištěm má svá specifika, která vyplývají z toho, že plocha je permanentně podmočená. Každý krok provází čvachtnutí. Čvachtá to méně, když se jde do kopce nebo z kopce. Čvachtá to více, když se jde po rovině. Pak stačí chvilka nepozornosti a rázem je mokro v botě. Ze všech těchhle zjištění mi časem došlo, že nejlepší je chodit vodorovně po úbočích kopců.

Procházka vřesovistěm naprosto splnila svůj účel. Během necelých čtyř hodin čvachtání jsem potkal 4 ovce, 5 bažantů a 2 pavouky. Nikoho dalšího. Nakonec mě cesta přivedla do roztomilé vesničky s roztomilým názvem Grimshader. Vesničku tvoří domky roztroušené po kopcích kolem mořského zálivu. Prostředí mi totálně učarovalo. Dokud mě nenapadla otázka, co bych tam dělal v zimě, kdybych tam bydlel. Stále, ani po dvou dnech, nedokážu vymyslet kloudnou odpověď.

Z Grimshaderu jsem se do Stornoway vrátil po asfaltce kolem větrných elektráren, které během celé mé procházky dominovaly západnímu obzoru. Do hostelu jsem přišel skoro za tmy. Po příchodu jsem zjistil, že Dez odjel ráno na jih. S Johnem jsem strávili večer stejně jako předchozí, akorát tentokrát jsme se bavili u maďarského cestopisu a prvního Vetřelce.

• Bonus - Loďka v hi-res