|
Z Kager Plassen jsme odpluli okamžitě po probuzení. Nechtěli jsme se znova potkat s výběrčím poplatků za použití mariny, jak se nám povedlo předešlý den.
Plánovali jsme zakotvit někde v marině v Leidenu, abysme mohli nabrat vodu, protože nám už docházela. Místo k zakotvení jsme ale vybárali během jízdy, takže jsem se místo před sebe koukal do mapy. Najednou jsme zjistili, že se řítíme přídí na břeh zrovna v místech, kde nějaký rybář vyskakuje ze své stoličky a mává na nás rukama. Naštěstí jsme to ještě stihli včas vybrat, tak jsme jenom zádí velmi lehce ťukli o břeh. Asi jsme mu trochu pocuchali sítě. Týpkovi se ni nestalo, dokonce se i smál, když nám mával jako odpověď na moje omluvné mávání. Akorát mi přišlo, že se směje způsobem, jakým se smějou lidi, kteří se o chlup vyhli autonehodě...
V Leidenu jsme zjistili, že se žádné mariny nevlezem, protože naše loď je moc široká a dlouhá. Nakonec jsme přistáli u jedné z nich, kde jsme museli překonat mezeru asi metr a půl ke břehu skokem a v marině pak sehnat hadici na načerpání vody.
Vzal jsem si tenhle úkol za svůj jako pokání za předchozí
karambol.
V marině jsem přelezení ostnatého drátu potkal nějakého místního dúchodce, který nám ochotně začal pomáhat dopustit vodu.
Byl ovšem ochotný jenom do doby, než zjistil, že té vody potřebujeme opravdu hodně (cca 3/4 kubíku). Začal brblat a přestal až tehdy, když jsem mu nacpal 5 euro. Vím, že jsme tu vodu tak 3x přeplatili, ale aspoň nebyly problémy. A když to přepočítám podle mojeho beerindexu, je to cena jednoho piva v Londýně, takže to zas taková tragédie nebyla.
Po doplnění vody jsme loď uvázali u protějšího břehu u Wilheminina mostu a vyrazili jsme do města. Přestože Leiden je opravdu pěkné město, moc zahraničních turistů tam zjevně nechodí. Hodněkrát se nás ptali, odkud jsme a jak se máme. Prochodili jsme centrum, dali oblíbené kafe a pivo a v šest večer jsme vyrazili dál, protože nás už začínal tlačit čas - následující den jsme museli být v Goudě. Přistáli jsme po dvou hodinách za prudkého deště na půl cesty mezi Leidenem a Goudou u mariny, ve které kotvila spousta hausbótů. Po chvíli přestalo pršset, tak jsme dali krátkou procházku. Spát jsme šli brzo.
|
|