|
||
|
V Yorku mě přepadly vzpomínky. Vzpomínal jsem jsem na jeho návštěvu přesně před dvěma lety. Jak se asi teď daří Rozanne? Co dělají Pablo s Chosém? Tak na mě dolehly vzpomínky, že jsem ani nefotil. Raději jsem se soustředil na roli průvodce, protože já jediný z naší skupiny jsem v Yorku už byl. Navíc nás docela tlačil čas, protože jsme přijeli po desáté a před čtvrtou jsme museli odjet. Za tu dobu jsme museli stihnout rychlou prohlídku Minsteru, křivolakých uliček v historickém centru, procházku po hradbách a návštěvu vlakového muzea. Cesta zpět do Londýna naštěstí probíhala podstatně klidněji než čtvrteční psycho na kolečnách. Silnice byly relativně volné a až na jedno zabloudění v Londýně byla cesta normální. Po vrácení auta jsme se ještě museli na stanici poprat s výlukou metra (normální cesta, vždyť to říkám) a rozloučit se s Bobem a Zdenou. K Vojtasíkům jsme dorazili už za tmy krátce před jedenáctou. Úterní cesta letadlem zpět do Prahy byla sice otravná jako vždycky, ale proběhla naštěstí naprosto hladce. A ve středu zvesela do práce... |
