Městečko Clifden

Naši první společnou dovolenou s Naďou jsme se rozhodli strávit v Irsku někdy v polovině června. Chtěli jsme, aby byla pestrá. Abychom nestrávili celou dobu sezením na jednom místě. Po konzultaci s průvodcem koupeným v levných knihách jsme vytyčili trasu výletu začínající v divočině irského středozápadu a končící na východě v hlavním městě Dublinu. Vzali jsme s sebou i stan, abychom nebyli omezeni jen nabídkou hostelů ale mohli si užít i něco divočiny. Plán cesty jsme pojali volně omezený pouze koupenýma letenkama a dvoudenním ubytováním v Dublinu.

Nakonec trasa našeho výletu vypadala takto.

Do Irska jsme přiletěli v sobotu ráno na letiště Shannon na západním pobřeží. Z něj jsme se busama přesunuli do Galway a následně do Clifdenu, kde jsme zakotvili v hostelu. Už během příjezdu do Clifdenu jsme se kochali pohledem na Connemara Mountains, které dominovaly celému severnímu obzoru. Mají sice špičky ve výšce jen 700 metrů nad mořem, ale jelikož Clifden ležící na jejich úbočí je přístav, jsou to hory docela impozantní.

Po ubytování jsme vyběhli z města na nejbližší kopec a užívali si výhledu. Na východě vysoké hory, na západě širý Atlantik. Na jihu zátoka s písečnou pláží a záchranářskou stanicí s hospodou. Sešli jsme tedy na jih a skočili do vody. Nadšení nás neopustilo ani poté, co jsme zjistili, že voda je natolik studená, že se do ní nedá vlézt hlouběji než po kolena. Aspoň jsme se v ní vyřádili společně s místníma psama, kteří běhali kolem nás a my kolem nich...

Po návratu do Clifdenu jsme zapadli do jedné místní sympatické hospůdky, ve které jsme sežrali obrovský tác místních mořských potvor a přidali k tomu ještě rybí pizzu. Protože slunce tam tou dobou zapadá až po jedenácté hodině večerní, šli jsme ještě na procházku na opačnou stranu města. Podívat se na hory, na cíl naší nedělní cesty.