Na dvoudenní výlet do Hunstantonu jsem jel s lidma z Light2Lift. Celá akce se odehrávala ve znamení vody. Za prvé byla u moře, ve kterém jsme se přijeli koupat. Za druhé skoro celou dobu pršelo. Nepršelo jen tak obyčejně. Pršelo tak, že pár dní před samotnou akcí byly těžké záplavy v oblasti asi jen sto kilometrů na sever.
Pršelo během skoro celé soboty, kdy jsme udělali asi desetikilometrový výlet po pobřeží a okolí.
Jediného Petra to hnusné počasí neodradilo a se slovy, "Když jsem se sem přijel koupat, tak se tady taky vykoupu," se při naší poslední sobotní zastávce u moře vrhl do vln. Po chvíli z nich ale zase vylezl a v mokrém spodním prádle s náma pokračoval dál.
Po příchodu do hostelu jsme udělali společnou večeři, která se zvrhla ve výbornou žranici. Během jídla a hlavně po něm bylo nutné vypít pár lahví dobrého vína a whisky a pokecat o všem možném i nemožném. Spát jsme šli po půlnoci.
V neděli bylo počasí o trocho lepší než předchozí den. Nepršelo tak často a občas nás i zahřálo sluníčko. Asi polovina lidí (včetně mě) moři neodolala a na chvíli si v něm zařádila. Museli jsme se pořád hýbat, protože voda měla asi 18 stupňů. Přestože jsem asi půlku moře vypil a zmrzlé prsty jsem pořádně rozhýbal až za hodinu po vyběhnutí z vody, rozhodně nelituju.
Po zábavě na pláži jsme strávili pár příjemných okamžiků v blízké hospůdce. Bohužel ale čas nebyl na naší straně, tak jsme museli do hostelu vyzvednout naše věci a vyjet zpátky směr Londýn. Domů jsme dorazili kolem osmé večer. Unavení, ale spokojení.