Olympia Mountains

Výborně zvládnutou akční vložkou jsme si zasloužili dvoudenní výlet kolem Olympia Mountains. Hory pokrývají celou severozápadní část státu Washington. Na jejich vrcholcích je stálý ledovec a jejich paty jsou omývány Pacifikem.

Vyrazili jsme brzy ráno, abychom stihli nějaký rozumný trajekt přes Puget Sound (úžinu západně od Seattle). Přejezd trajektem proběhl v pohodě a po asi stovce kilometrů jsme zaparkovali informačním centru na úpatí hor. Tam jsme si odpočali, prohlédli si expozice, pobrali pár map a po chvíli jsme vyrazili dál.

Naše první cesta vedla nahoru na Hurricane Ridge, odkud je krásný výhled na střed pohoří pokrytého ledovcem. Cestou nahoru jsme museli nastoupat 1500 výškových metrů. Auto to naštěstí udělalo za nás. Výhled byl sice ohromující, bohužel se ale nedalo moc fotit, protože hory byly v oparu.

Druhá zastávka byla u Jezera Půlměsíce (Crescent Lake). Chtěli jsme se v něm vykoupat, protože Abbe tvrdil, že v oceánu se koupat nedá. Břehy státu Washington omývá arktický proud, a proto má voda tak osm stupňů. Bohužel Abbe celý výlet hrozně spěchal, jak už to tak manažeři dělávají. Tak jsme jen místo koupačky stačili cvaknout jen pár fotek. Naše plavky tedy opravdu nakonec zůstaly suché.

Třetí zastávka byla v lázních u horkých pramenů. Jen jsme se tam otočili, protože lázně byly pro důchodce a rodiny s malými dětmi. Jeden cenný zážitek jsme si odtam ale přeci jen odnesli, pár metrů od parkoviště jsme v křoví na okamžik zahlédli pumu. Přesně takovou, jakou jsme před pár hodinami fotili vycpanou v turistickém centru.

Předposlední zastávka byla v indiánské vesnici La Push, kam jsme zabloudili, protože jsme špatně odbočili. Všichni kromě Abbeho jsme poprvé viděli Pacifik, tak jsme se chtěli kochat. Bohužel ale nebyl čas, tak jsme po pár minutách opět seděli v autě.

Poslední zastávka ten den byla na Rialto Beach. Pláž byla zvláštní tím, že těsně u ní končil les a že byla poseta naplavenými stromy. Zjistili jsme, že koupat se opravdu nedá. Přestože jsme byli ve vodě jen po kolena, po pár minutách nás začaly brnět prsty u nohou.

Večer jsme strávili v blízkém kempu. Kemp byl organizován tak, jak by to v Česku nikdy nemohlo fungovat. Lidi přijeli a vybrali si nějaké stanovací místo. U nejbližších záchodů byla deska s okýnkama. Do okýnka člověk strčil papír se svým jménem a SPZ auta, kterým přijel, a přidal 12 dolarů za strávenou noc. Aby nám nebyla zima, využili jsme služby, že jsme si za 5 dolarů hozených do krabice s dírou mohli vzít otep dřeva.

Následující den jsme vyrazili do deštného pralesa. Seattle je na stejné rovnoběžce jako Praha, takže se žádné palmy nekonaly. Prales je na návětrné straně hor, kde je díky přítomnosti oceánu stálé klima a spadne 10x více srážek než ve 200 mil vzdáleném Seattlu. Díky tomu zde stromy rostou nekolikrát rychleji než jinde. Dosahují obrovských rozměrů a navíc jsou většinou pokryté apartním lišejníkem. Není divu, že se zde natáčela známá upíří sága Twilight.

Naše úplně poslední zastávka byla na Ruby Beach, která je proslavená svým panoráma. Ano, opravdu bylo co fotit. Pak následovala už jen cesta domů páteční zácpou.

 
Bonus: Flora a fauna v Olympia Mountains.