Oaxaca - Údolí Tlacolula

Třetí den jsme podnikli dobrodružný výlet – jeli jsme místní dopravou do 40 km vzdálené vesnice Mitla, kde jsme se chtěli podívat na aztécké památky, podobné jako jsme viděli předchozí den.

Nejobtížnější úkol nás čekal hnes na začátku – nasednout do toho správného busu. Museli jsme přijít na okraj městského tržiště velkého asi 2 km čtvereční a najít odjezdy busů tím správným směrem. Přehledný plán linek a časy jejich odjezdů zůstaly samozřejmě pouze zbožným přáním. Po chvíli bloudění jsme zjistili, na který roh se musíme postavit, a že náš bus jezdí co půl hodiny. Jelikož z našeho rohu odjížděly přibližně dva busy do minuty, byl to docela problém. Navíc, jak jsme zjistili později, nám bus před nosem ujel. Takže jsme tam opravdu museli půl hodiny stát a řvát na každý bus, který vypadal, že by do Mitly mohl jet. Nakonec jsme ale uspěli a za mizivé jízdné jsme do Mitly dojeli.

Mitla nám nejvíc ze všeho připomínala Karlštejn. Profláknuté místo, kam cestovky přivážejí turisty autobusem. Pak se turisti vezou nebo šlapou po svých uličkou plnou krámků. Po příjezdu na místo je očekává asi sto stánků se suvenýrama. A po vstupu na místo samotné zjistí, že uvnitř vlastně nic pořádného není.

My jsme nabízenou jednodenní túru za 400 Kč na osobu odmítli. V uličce jsme si dali svačinku a koupili výbornou plátěnou košili za 200 Kč, abych si nespálil ruce. Stánky jsme zignorovali a dovnitř jsme nešli. Zvenku šlo vidět, že v areálu je jen pár starých zdí. S Monte Albán, který jsme viděli předchozí den, se to absolutně nedalo srovnat. Naši návštěvu Mitly jsme zakončili obědem v hotelu, který vypadal jako klasický mexický ranč, jak ho známe z telenovel.

Naší další zastávkou bylo město Tlacolula, kam jsme jeli jak jinak než busem. Během nastupování nás málem ušlapal dav domorodých babiček, které bojovaly o místa k sezení. Ve městě jsme se jen prošli po hlavní ulici, která byla zároveň i hlavním tržištěm. Město nás celkově nezaujalo, tak jsme se přesunuli do El Tule.

El Tule má jen jedinou atrakci, která ale opravdu stojí za to. Je to strom s nejsilnějším kmenem na světě. V současná době má kmen obvod přibližně 36 metrů. Výška stromu je přibližně stejná. Traduje se, že Strom zasadil aztécký šaman před 1400 lety. Strom stojí na posvátné půdě, akorát původní aztécké stavby byly nahrazeny křesťanskými.

Z El Tule jsme za 10 korun odjeli do Oaxacy. Vlastně za 25, protože 15 jsme museli darovat mladíkovi, který Nadi hrál kus cesty na kytaru. Po příjezdu to už byla klasika – večeře, pivo, spát.

 
Bonus: Strom v El Tule na videu