Acapulco

Acapulco je zajímavé místo. Pár let po objevení Ameriky se stalo strategickým přístavem, ze kterého vyplouvaly španělské lodě do dalekého Orientu, zejména na Filipíny (proto je IMO na Filipínách tolik křesťanů). Jeho význam upadl až po osamostatnění Mexika v roce 1810. Sláva opět přišla v 60-70. letech, kdy bylo jedním z nejvýznamějších turistických cílů. To bohužel vedlo k prudkému nárůstu obyvatel provázenému všemi negativními jevy, které k tomu patří. Turisti nakonec odjeli, protože moře u Acapulca začalo smrdět jako obrovský septik. Město muselo do kanalizace a čističek nainvestovat obrovské prostředky, aby se v něm opět dalo žít. Zadařilo se a v posledních letech se turisti začínají vracet.

My jsme bydleli v malém hotelu pár minut pěšky od velkých hotelů na hlavní pláži. Bylo mimo sezónu, tak byl téměř prázdný. Díky tomu jsme dostali slevu, třetí noc byla zdarma. Koupat jsme se chodili na hlavní pláž. Naďa plavat nechodila, protože se nedokázala dostat za hranici, kde přepadávají vlny. Mi se to dařilo, ale i tak jsem musel být opatrný, než jsem za tu hranici doplaval, a zejména když jsem se vracel z vody na břeh.

Město bylo pro nás středoevropany opravdu zajímavé. Bohužel v centru bylo hodně vidět, že zlatá léta zde skončila před 30 lety. V blízkosti našeho hotelu naopak město kvetlo, zajména kvůli luxusním hotelům na hlavní pláži.

První den jsme se byli projít po centru a jižním poloostrově. Dusné vedro jsem již popisoval, stejně jako nutnost se co hodinu chladit. Na konci vycházky jsme se chtěli vykoupat v jedné malé zátoce, ale prodejci nás otravovali takovým způsobem, že jsme po pár chvílích z pláže utekli.

Celý druhý den pršelo. Většinu dne jsme se nudili čuměním do televize. Až večer se mraky na chvíli roztrhly, tak jsme jeli na výlet. Sotva jsme ale nastoupili do busu, strhl se hrozný slejvák. Výlet nakonec probíhal tak, že jsme na konečné busu vlezli do restaurace, dali v ní jídlo a jeli zpět.

 
Bonus: Streetview v na hlavní třídě, kousek od našeho hotelu.